J&N PUBLICITY \ Novinky \ Která z urologických onemocnění mohou muže postihnout v „nejlepších letech“?
29.5.2018

Která z urologických onemocnění mohou muže postihnout v „nejlepších letech“?

Medicína za posledních několik desetiletí učinila extrémní pokrok. Lidé žijí déle, jsme schopni diagnostikovat a vyléčit řadu onemocnění, pacienti přežívají s onemocněními, kdy to dříve nebylo myslitelné, dožívají se ale také komplikací, které jsme dříve ani neznali. Je ovšem také rozdíl mezi životem a přežíváním. Chceme oprávněně ne „dožít“, ale žít život plnohodnotně až do konce svých dnů. Kvalita života se tak stává stále častěji a oprávněně skloňovaným souslovím.

„Zásadním krokem je mít dostatečně odpovídajících informací, být si vědom příznaků a rizik a přijít včas, neboť vždy je lepší požárům předcházet, nežli je hasit. Prevence je lepší než pozdní zásah. Na to ale muži nastaveni nejsou, a tak supervize blízkých osob ženského pohlaví je více než prospěšná,“ uvádí prof. MUDr. Dalibor Pacík, přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Která z urologických onemocnění mohou muže postihnout v „nejlepších letech“? Řada z nich je spojena s onemocněními prostatické žlázy nebo i jejich léčbou.

Jednou z nejzávažnějších chorob je rakovina prostaty (druhá nejčastější příčina úmrtí muže na zhoubné onemocnění u nás), která ve stadiu, když se dá definitivně vyléčit, nezpůsobuje vůbec žádné varovné příznaky.  Abychom ho vyléčili, musíme na něj aktivně myslet a diagnostikovat včas. Ve stadiu, když ji už nemůžeme vyléčit, jsme díky pokroku farmakoterapie, ji schopni stále léčit a máme k dispozici stále se rozšiřující léčebné armamentarium.

Nezhoubné zbytnění prostaty muže sice neohrožuje na životě, ale často mu docela výrazně narušuje jeho kvalitu, někdy ale v pokročilejším stadiu může dokonce poškodit i jeho zdraví. Obvyklý a účinný způsob léčby první linie je léčba medikamentózní, v pokročilejších stadiích pak bývá nezbytné řešení invazivní a operační.

Sexuální dysfunkce (porucha ztopoření – erekce, výronu ejakulátu – ejakulace i sexuální žádostivosti -  libida) sice nebolí ani se na ně neumírá, ale narušují kvalitu života velmi výrazně. Často jsou s onemocněními prostaty spojeny, někdy ale mohou zdánlivě paradoxně vzniknout až po jejich léčbě. Často jsou důsledkem i srdečně cévních onemocnění a stárnutí, zde mohou být významnou předzvěstí kardiovaskulárního onemocnění a jako varovný signál mohou pomoci zasáhnout i tady včas.
Medikamentózní léčba pomáhá a máme na výběr několik z nich, tam kde efektivní není přichází v úvahu řada modalit (vakuová zařízení, injekční léčba a implantace penilní protézy)

Porucha držení moči – inkontinence může mít řadu příčin a ty je třeba správně rozlišit. Muži se setkávají i se stresovou inkontinencí, což je únik moči při zvýšení nitrobřišního tlaku například při kašli, kýchnutí nebo při ohnutí. Tento typ inkontinence vzniká především jako nežádoucí následek po operačních výkonech onemocnění prostaty. „Po operaci nezhoubného zbytnění prostaty, tedy po odstranění její části, která brání vyprazdňování močového měchýře, dochází k inkontinenci málo často, ale i zde někdy může vzniknout těžká a trvalá porucha. Po operaci pro zhoubný nádor, kdy se odstraňuje celá prostatická žláza, bývá inkontinence častější,“ vysvětluje prof. Pacík a zároveň upozorňuje, že nezáleží na technice operace (výskyt inkontinence není menší po laparoskopických či roboticky asistovaných operacích), ale především na zkušenostech operatéra. Porucha je většinou dočasná a intenzivní rehabilitací se v průběhu jednoho roku po operaci upravuje nebo alespoň výrazně zlepšuje. „Pokud se tak nestane, je po pečlivém vyšetření a analýze příčin na místě další operační korekce. I když jsou dnes, podobně jako u žen, k dispozici různé metody spojené s implantací umělé pásky, nejspolehlivější a nejlepší efekt má implantace umělého svěrače močové trubice,“ dodává k prof. Pacík.

Pro všechny stavy je důležitý společný jmenovatel – informace a včasná návštěva lékaře s následným racionálním vyšetřením a efektivní léčbou. Opak může účinný zásah oddálit a v řadě případů i znemožnit